Nejde o pochvalu mě jako osoby, informace si nevymýšlím. Knihy nepíši tak, že bych si sedla k počítači a lámala si hlavu tím, co zase napíši. Je to úplně obráceně: informacemi jsem posledních pětadvacet let zahrnována jakožto prostředník, skrze kterého se mezi nás na Zem dostávají.
Obsah (pravda v nich obsažená) není mým výmyslem. Zásluhu, pokud bych takto o sobě mohla hovořit, mám tu, že vše předávám srozumitelně a přehledně, k čemuž mi pomáhá i pedagogické vzdělání a předchozí praxe, kdy jsem dvacet pracovala ve školství. A dále nové schopnosti, které jsem v procesu svého uzdravování získala: automatická kresba, automatické psaní, čerpání i z minulých životů, schopnost nořit se do lidských myšlenek atd.
Z ohlasů vybírám, cituji:
„Moje cesta k této autorce byla velice trnitá a dlouhodobá, dostal jsem se k ní až ve svých téměř 40 letech, přes svoji nemoc, která se nehodlala vzdát. I když jsem se o tento druh literatury a kurzy zajímal už dříve – Reiki, hladina Alfa, Psypos a měl jsem tehdy dokonalé zdraví, na své cestě jsem ustrnul ve vývoji a odchýlil se od ní.
V momentě, kdy Vás postihne zdravotní pohroma, začnete hledat informace, pátráte po
odpovědích na otázky, proč právě mně se toto stalo, kdo za to může, jaké jsou šance.
Proč se neustále nedaří v partnerství. Začnete pročítat svazky od různých autorů – Zezulka, Osho, Krishnamurtí, Tomáš. Lengyel, Weinfurter, Steiner, Brunton, Halík, Fišerová atd, až při natrefení na jméno Lazarev mi vyskočila i kniha ´Léčení příčin nemocí´ Bohumily Truhlářové.
Všichni autoři hledají odpovědi na pojmy: Bůh, osud, karma, reinkarnace, smysl života,
trest, přenos hříchu, cesta duše … atd.
Každý přistupoval svým způsobem, ale nikdo ne tak, aby vysvětloval/a pravdu komplexně.
Vždycky něco chybělo.
Paní Truhlářová je se svojí publikací unikátem, protože jí navržený koncept fungování vesmíru je v souladu s pravdou, kterou každý člověk (když se zamyslí) může vystopovat ve svém životě, v životech svého okolí. Čtenář nachází postupně odpovědi na všechny své otázky, které ho trápí.
Můžete číst i od jakéhokoliv dílu; jazyk nežongluje s odbornými pojmy, za nic se neschovává, ale je jasný, pregnantní, věci přímo pojmenovává, na nic si nehraje.
Její koncept ve skutečném životě funguje, je generacemi prověřený.
Autorka čtenáře k ničemu nenutí, neláme přes koleno svou pravdou, nechává svobodu.
Čtenář si může udělat dojem o tom, jak daleko se v životě dostal.
Kniha vlévá optimismus do žil, že žádná situace není neřešitelná. Je didakticky výchovná, ale ne mentorská.
Pomáhá otevírat oči.
Má velice názorné příklady jak konat a jak také ne, co můžeme očekávat. Velice ilustrující jsou jednotlivé obrázky.
Čtenáře také varuji, že kniha je návyková, už dlouho jsem za noc nepřečetl sto stran.
Podává jevy a fakta, o kterých si každý myslí, že je zná, takovým způsobem, že člověk přehodnotí vnímání.
A když se zamyslí, zjišťuje, že takto život probíhá a takto funguje.
Nabízí řešení, návody, inspiruje, k ničemu nenutí.
Je mapou života, naznačuje, do kterých končin jet a kam ne, načrtává scénáře; jak kde bude cesta pokračovat a jak na ní dále, zažíhá světlo v každém z nás.
Všichni minulí, současní i budoucí čtenáři, kéž by se vám dařilo co nejlépe „vybarvovat všechny své šedé květy“, o nichž je např. řeč v páte knize, nesvádělo vás z cesty ego: marnivost, lakota, sobectví, hmota jako cíl a ne pouze prostředek, agresivita, nenávist, závist, pomluvy.
Kéž byste netápali ve svých vztazích.
Kéž byste nebyli se sebou vyrovnáni až ukončením této pozemské existence a
mohli jste v tomto životě otevřít své čakry.
K tomu vám všem autorčiny knihy pomohou, budou vašimi rádci, jak být bdělým v každé situaci, jak být zdrojem jasu pro své okolí.
Děkuji jí ze srdce za její tvorbu. F. Š. Brno